Fenomén šicí stroj. Šicí stroje patří ke strojům, které se za více než 200 let své existence velmi spolehlivě zabydlely v českých i zahraničních domácnostech. Šicí stroje se za dobu svého vývoje zařadily mezi nepostradatelné pomocníky švadlen, krejčích, módních návrhářů a všech ostatních, kteří pracují v opravě, ve výrobě nebo jiných fázích zhotovení oděvů. Šicí stroje však nezůstaly osamoceny. Postupně je doplnil overlock a coverlock.

Od doby prvních nesmělých pokusů se šicí stroje vyvinuly do mnoha různých podob. Dnes známe klasické šicí stroje, které jsou vhodné především pro drobné použití například v domácnostech, specializované šicí stroje určené pouze k některým speciálním šicím operacím, např. již zmíněný overlock či coverlock, šicí stroje různých velikostí – například velké tovární šicí stroje na straně jedné, a malé domácí šicí stroje. Zkrátka, šicí stroje prošly mnoha roky vývoje, za které se přizpůsobily různým potřebám svých uživatelů.

Šicí stroje měly pohnuté začátky. A pohnuté byly též i osudy jejich tvůrců – vynálezců. Jejich osudy připomínají spíše tragikomické příběhy, i když u některých tragédie spíše převyšují. Mnoho vynálezců obětovalo pro šicí stroje nejen své úspory, přátele či zdraví, ale často i vztahy s těmi nejbližšími. Některým z vynálezců šlo občas i o život. Většina problémů však přišla poté, co zajímavou novinku vynalezli. Místo uznání a bohatství tak často skončili na útěku pouze s minimem toho, co ke svému životu skutečně potřebovali. Pojďme se podívat, jak to vlastně bylo.

Nejstarší systémy pro šicí stroje

Nejstarší popis systému pro šicí stroje se zachoval z poloviny 18-tého století. Tento šicí stroj vynalezl němec Wiesenthal. Wiesenthalův šicí stroj byl vybaven jehlou s ouškem uprostřed a bylo s ním možné ušít steh, který připomínal steh stehovací.
Další úspěch na cestě k principu pro šicí stroje zaznamenal opět příslušník německé národnosti. Němec Baltasar Krems z Mayen, který žil v Porýni, sestavil v období kolem roku 1800 vydařený šicí stroj, který šil řetízkový steh. Kremsův šicí stroj vystačil se základním vybavením, které bylo tvořeno pákou řízenou jehelnou tyčí, plynulým podáváním látky a dalšími zařízeními, která představují nedílné části pro šicí stroje dodnes. Baltasar Krems z Mayen svůj šicí stroj používal při šití jakobínských čepic a čepic zipfel.

Novinka pro šicí stroje – jehla s ouškem

Tyto počátky hrály pro šicí stroje a jejich další vývoj důležitou roli díky klíčovému poznatku, kterým byla jehla s ouškem ve špičce. Přesně tu totiž Krems vynalezl pro svůj šicí stroj. Tímto vynálezem otevřel Krems dveře vynálezu principu pro šicí stroje, které dokázaly šít dvojitým prošívacím stehem.

Právě na konci 18. století, tedy v době, kdy se mnoho vynálezců a krejčích snažilo objevit systém pro šicí stroje, však většina lidí vůbec neměla tušení o těchto konstruktérských zázracích. První úspěchy, mezi které patří šicí stroje od Wiesenthala i Baltasara Kremse, představovaly spíše mimořádně úspěšné výjimky, ale většího rozšíření se pravděpodobně nedočkaly. Jejich význam spočíval v tom, že představovaly důležitý základ pro šicí stroje a pokrok v oděvním průmyslu.

Další důležité vynálezy

Další důležité vynálezy přicházely v průběhu 19. století. Jedním z významných konstruktérů byl Francouz Barthélemy Thimonier, který do roku 1829 vyrobil přibližně 80 šicích strojů. Thimonierovy šicí stroje byly vyrobeny ze dřeva, které použil na výrobu dílů pro všechny šicí stroje! Zdálo se, že úspěch se jménem šicí stroj je na světě. Jenomže tento dojem dlouho nevydržel. Výsledkem Thimonierových úspěchů, kterými obohatil šicí stroje, byl strach. O svou existenci se začali bát krejčí, což pro Thimonierovy šicí stroje bylo velice zlé. Ve snaze zachránit svoje řemeslo krejčí zničili všechny Thimonierovy šicí stroje, což zcela zruinovalo jeho dílnu, v níž šicí stroje vyráběl. Nejen o své šicí stroje ale i o holý život se nakonec musel bát samotný Thimonier. Protože nechtěl dopadnout jako jeho šicí stroje, narychlo uprchnul. Při rychlém úprku se mu podařilo zachránit alespoň jeden šicí stroj, se kterým později jezdil po Francii a na jarmarcích ho za malou úplatu předváděl jako technický zázrak, který vyvolával obrovský úžas.

V polovině 19. století se objevuje další stupeň pokroku, který posunul šicí stroje o další krok v před. Tento příběh se odehrál v roce 1855 ve Vídni, kde krejčovský mistr Joseph Madersperger vynalezl moderní šicí stroj dnešního typu. Jak k tomu došlo? Maderspeger použil dvě Kremsovy jehly, a díky nim mohl šít steh podobný dvojitému prošívacímu stehu. Maderspergerův princip pro šicí stroje byl založen na práci se dvěma oddělenými nitěmi. Horní nit vedla přes jehlu a spodní nit procházela člunkem.

Významným konstruktérem v dějinách vynalézání principu pro šicí stroje byl také Elias Howe. Tento vynálezce výrazně vybočil z řady konstruktérů a vynálezců principu pro šicí stroje. Elias Howe je totiž považován za vynálezce prvního, skutečně použitelného šicího stroje. Jeho šicí stroje šily dvojitým prošívacím stehem a už byly opatřeny člunkem a podavačem. Howeovy železné šicí stroje navíc udivovali dalšími kouzly, například šily rychlostí třista stehů za minutu! Avšak Howeův osud se v mnohém nelišil od jeho evropských souputníků. Přestože se americká společnost stavěla k novým vynálezům vstřícně, Howe musel nejprve obětovat všechny své úspory a prožít řadu velkých zklamání. Strádání, které se mu v životě vyhýbalo velmi málo, se výrazně podepsalo na jeho zdravotním stavu. Díky tomu se ze svého úspěchu, kterého se mu podařilo nakonec dosáhnout díky účinné reklamě obchodníků, neradoval dlouho a za krátkou dobu po tomto obratu zemřel.

Další rozvoj, který potkal šicí stroje

Další rozvoj, který potkal šicí stroje přišel v době, kdy se šicí stroje začínaly průmyslově vyrábět. V té době totiž v světě šicích strojů zazářil ještě jeden muž. Byl velmi schopný obchodník J. M. Singer. Jeho první šicí stroj se objevil v roce 1851. Singerův šicí stroj jednoduchý byl vybavený svisle pracující jehlou, ramenem stroje s vrchní hřídelí a rýhovaným kolečkem, které látku posunovalo. Šicí stroj šil za pomoci mechanismu ozubených kol a jednoduchého dřevěného šlapadla. Po tomto vynálezu následovala výroba dokonalejších strojů určených pro domácnost i řemeslnou a průmyslovou výrobu. V této fázi se na vývoji již podílela řada Čechů, kteří pracovali ve Vídni, a tak byli přímo u zdroje. Právě díky nim se později rozšířil prodej a výroba šicích strojů v Českých zemích. V této době vznikaly firmy známých jmen, mezi které patřila Minerva Opava, Minerva Boskovice či Lada Soběslav.
Šicí stroje v průběhu dějin získaly pozici nepostradatelného pomocníka v každé domácnosti. Šicí stroje se postupně staly i stroji, s jejichž pomocí vznikala umělecká díla módních návrhářů. Právě díky šicím strojům bylo možné snadněji šířit různé módní trendy, výroba oblečení začala být záležitostí představující mnohem menší časovou náročnost a byl tak úspěšně překonán problém namáhavé a zdlouhavé ruční práce.